Konopí je dvoudomá rostlina z čeledi konopovitých (do stejné čeledi patří mimo jiné i chmel). Rostlina v optimálních podmínkách dorůstá až do 2 – 3 metrů, samičí rostliny jsou obvykle nižší než samčí. Jedná se o teplomilnou rostlinu, s vysokou potřebou vláhy a dusíku, nejlépe roste na neutrální nebo mírně kyselé půdě.
Díky své nenáročnosti se rychle rozšířila po celém světě a historicky patří mezi první cíleně pěstované rostliny. Důvodem byla opravdová všestrannost a využitelnost této byliny. Používala se na výrobu provazů, přípravu textilního vlákna, z něhož se tkalo konopné plátno, semena se používala k potravě a lisováním se z nich získával konopný olej. V neposlední řadě se konopí používalo k léčbě různých neduhů, k níž byla využívána prakticky celá rostlina včetně listů a kořenů.
Dálný východ
Nejstarší archeologický nález potvrzující využití konopí byl uskutečněn na ostrovech Oki nedaleko Japonska 8000 let př.n.l, nicméně nejstarší potvrzené rozšířené používání bylo doloženo v záznamech z Číny, cca 5000 př.n.l., kam se konopí pravděpodobně rozšířilo z Tibetské náhorní plošiny.
Z konopí se tehdy vyrábělo oblečení, boty, provazy a dokonce i papír. Rostlina našla široké využití v kulinářství a léčbě. Ve svých zápiscích se o konopí zmiňuje zakladatel čínské tradiční medicíny císař Shen Nung.
Konopí bylo také často páleno při náboženských rituálech. Byly nalezeny hrobky a oltáře se zbytky taoistické spalovací tyčinky s obsahem konopné pryskyřice. Kouření se ale rozmohlo až v 16. století potom, co se v oblasti blízkého východu rozmohlo kouřání tabáku.
Z Číny pokračovalo konopí svou historickou pouť do Koreje a Indie. Podle hinduistické tradice je horečka způsobena rozhněvanými bohy. A protože konopí patří mezi nejoblíbenější jídla Šivy, jejím pálením se s ním nemocný usmířil.
Zakladatel tradiční čínské medicíny císař Shen Nung se ve svých zápiscích zmiňuje o konopí a jeho blahodárných účincích.
Konečně Evropa
Na známých obchodních trasách se poté s konopím seznámili Asyřané, kteří ji na svých lodích dovezli široko daleko. Další následovali: Scythové, Daciáni, Izraelité, Řeci.
Ve starověkém Řecku a Římě bylo konopí také hojně užíváno (mj. i proslulým řeckým lékařem Galénem). Od Řeků máme také první zmínky o užívání konopí jako prostředku k uvádění do tranzu nebo jen tak pro zábavu (dnes bychom řekli rekreační užití).
Hérodotos například zmiňuje Scythy, kteří spalovali květy a semínka a kouř inhalovali. Kouření hašiše se poté začalo šířit spolu s islámem. Korán totiž jeho užívání nezakazoval, narozdíl od alkoholu a dalších psychedelických látek.
Díky rozsáhlým římským obchodním stezkám se konopí záhy rozšířilo do Evropy a Afriky. O další rozšíření se zasloužili misionáři a poutníci. Klimatické podmínky Nového světa bylo pro pěstování ideální a využití rozsáhlé.
Konopí bylo považováno za velmi důležitou plodinu. V 16. století za nepěstování konopí farmáři dostávali mastné pokuty a v 17. století bylo vyhýbání se jeho pěstování v USA nelegální.
Léčivé účinky ale byly západní medicínou víceméně ignorovány. Až v 19. století si konopí začal všímat William Brooke O’Shaughnessy. Ten si všiml, že extrakty konopí pomáhají proti nevolnosti u pacientech s cholerou. Tyto extrakty pak byly hojně prodávány pouličními obchodníky.
Sečteno a podtrženo, plodina s rozsáhlým praktickým využitím a léčivými účinky. Proč je tedy její pověst zatížena temnou aurou ilegality? Kde se to vzalo?
Čas restrikcí
První restrikce se začaly objevovat už ve 14. století v arabských státech. Jednalo se hlavně o kouření hašiše a v království Merina bylo dokonce trestáno smrtí.
Největší obrat ale přišel až v období kolonialismu. Konopí bylo rekreačně používáno hlavně otroky a domorodci a jelikož ti byli považováni za barbary, konopí začalo být prezentováno jako škodlivé. Již tehdy se objevily pokusy prosadit zákaz pěstování konopí, ale neuspěly, protože nebyly prokázány negativní dopady užívání konopí.
Nicméně první sémě pochybností bylo zaseto.
V 19. století se zákazy ohledně konopí začaly hojně šířit islámským světem – Egypt, Maroko a další území následovala. Někde se jednalo jen o zákaz hašiše a někde plošný zákaz veškerých konopných částí.
Ve 20 století přišla velká vlna kriminalizace a zákazů konopí vedené hlavně USA a jejich válkou proti drogám. V případě zdroje THC nešlo ani tak o socioekonomické dopady užívání, jako spíš o dobře využitelný nástroj k restrikcím vůči afro-americkým, hispánským a sociálně slabším komunitám, v nichž bylo rekreační užívání konopí nejvíc rozšířené.
Prvním krokem byl Marijuana Tax zákon, který kriminalizoval marihuanu federálně – veškerá produkce konopí vyjma industrializovaného pěstování pro textilie. Pak přišla válka proti drogám prezidenta Nixona, který zrušil MTA a konopí zařadil po bok přidal k drogám jako heroin, LSD, pervitin a extáze.
Tato válka nejenže se minula účinkem, ale její negativní dopady dodnes v daných komunitách ovlivňují život a drogové obchody jedou dál. Navíc byla velmi poškozena pověst konopí. Začala být známá jako gateway drug – vstupní droga, látka jejíž uživatelé pokračují v drogové kariéře k drogám těžkým. Toto tabu mělo jediný praktický dopad – prakticky zastavilo vědecké zkoumání konopí jako možného zdroje léčivých látek.
Zatímco poznání zdraví prospěšných účinků se zastavilo, nelegální pěstírny jely na plný výkon, včetně snahy dosáhnout maximálního psychedelického účinku. Obsah THC v konopných rostlinách vesele stoupal – v polovině devadesátek byl průměrný obsah THC v zabaveném konopí cca 4%, v 2014 je to 12-37%.
Čas změny
Ke změně došlo až v 70 letech, první legalizací v Nizozemsku. Tím začal zdlouhavý proces rehabilitace pověsti konopí, který trvá dodnes. Ruku v ruce s tím se znovu rozjel výzkum konopí, jeho složek a účinků, zvláště léčebných. Ty se zdají být rozsáhlejší, než se původně myslelo.
Během různých studií se přišlo na účinné látky konopí – kanabinoidy. Byl objeven celý nový biochemický receptorový systém v lidském těle, na který kanabinoidy působí. Také se zjistilo, že konopí obsahuje i jiné prospěšné látky – například terpenoidy, flavonoidy a omega-3 kyseliny.
Flavonoidy najdeme ve většině zelených rostlinách, stojí za jasnými barvami listů, květů a plodů a patří mezi významné antioxidanty – ty jsou lidskému organismu velmi prospěšné. Posilují imunitní systém, chrání před volnými radikály, ale hlavně – působí jako účinná prevence proti různým typům rakovin. Bohatě se vyskytují v zeleném ječmeni, borůvkách, rajčatech, česneku, kakau. Samé zdravé potraviny.
Terpenoidy jsou opět v rostlinné říši velmi rozšířené, v tomto případě jako silice a barviva. Nejvíce se vyskytují v citrusových plodech a jehličnatých stromech. Právě terpenoidy stojí za typickou vůní konopí. Rostlinu chrání od hmyzu, hlavní účinek na člověka je podpora flavonoidů a kanabinoidů.
Ačkoliv konopí obsahuje mnoho prospěšných látek, daleko nejlepší výhodou je jejich synergie v konopném výtažku. Ta je natolik účinná, že i v klinickém testování se výtažek z konopí prokázal jako daleko účinnější než samotné izolované sloučeniny.
V historii lidstva konopí ušlo dlouhou a náročnou cestou a ještě ho pěkný kus čeká. Výzkum je teprve na počátku a to nemluvím o společenském stigmatu.
Pozn.: Veškeré informace uvedené v tomto článku, stejně jako na našich webových stránkách, slouží pouze a jen ke vzdělávacím účelům. Žádná z informací zde publikovaných nemá povahu lékařské diagnózy, lékařského doporučení nebo doporučení léčebného postupu. Tato webová stránka je čistě informativní a jako taková nepodporuje, neschvaluje ani neobhajuje dovolené či nedovolené užívání omamných či psychotropních látek či páchání jiné činnosti odporující platným zákonům ČR.